Originální spojení kvality, tradice a designu
Thun, since 1794

REPORTÁŽE

 

Karlovarský porcelán s dekorem na míru

„Je to přesně dva měsíce, co jsem si koupila nový jídelní servis. Je to dva dny, co se mi uštípl kousek keramiky ze salátové misky a dnes uletěl kus z polévkového talíře,“ zuřím, když vyklízím myčku. „Kdybys nekupovala talíře za pár stovek v Ikea …“ reaguje s ledovým klidem můj muž, zatímco dojídá ranní dávku müsli z té misky, ze které už kousek chybí. Nejdřív chci být jedovatá, ale pak si uvědomuji, co právě řekl a zlost mě přechází. „Vždyť já mám vlastně zelenou,“zatetelím se. Svolení nebo snad dokonce příkaz, že mohu začít, zcela legálně, plánovat, jak ukojit jednu ze svých, hned po nákupech bot, největších úchylek. „Myslím, že máš pravdu,“ odvětím už docela roztomile „my prostě potřebujeme zbrusu nový, kvalitní jídelní servis!“

 

Doma je doma


Prolezla jsem internetové stránky skrz na skrz a seznámila se s nabídkou
takových značek jako je Villeroy and Boch nebo
Rosenthal, ale nakonec jsem
se rozhodla dát přednost tradici
a „zůstat doma“. Náš nový, porcelánový servis
bude z Thunu.
Největšího výrobce porcelánu u nás s tradicí již od roku 1794,
který má svou základnu v Nové roli u Karlových Varů, které jsou, sice známé
především, jako ruská kolonie, ale také jako město
porcelánu.

 

Osobitý design


Své pátrání po našem novém porcelánu začínám na webu Thunu. „Vyrábí jak užitkový, tak hotelový porcelán.“ „Vysoká kvalita a osobitý design“ informují dále PR manageři na stránkách Thunu, „vycházející z více jak 200-leté tradice výroby porcelánu v Čechách, zaručují vysoký uživatelský standard pro naše klienty.“  Na poměrně přehledných stránkách si postupně prohlížím kompletní nabídku jednotlivých typů servisů, některých dekorů a na e-shopu se dozvídám i ceny, takže bych nemusela být ve finále příliš překvapená.

Jen s jedním mám trochu problém. Nedaří se mi příliš najít vzorek toho osobitého designu, o kterém se hovoří v úvodu. Při pohledu na dekory naší největší porcelánky se mi především vybaví mé dětství. Jak jsme s rodiči snídali z bílých talířů, které byly lemované zlatými kytičkami, přesně takovými, jaké teď vidím před sebou na monitoru.

Nebo modré hrnečky s bílými puntíky, ze kterých jsme pili ve školní jídelně. „Díky za tento nostalgický pocit, ale tohle že je osobitý design?“ Beru do rukou telefon. „Dobrý den, ráda bych si koupila servis od Vaší porcelánky, ale nejsem schopná si vybrat z nabízených dekorů, můžete mi prosím říct, ve které z prodejen v Praze, bych si mohla vybrat něco, řekněme modernějšího?“, „Na webu jsou k vidění v podstatě všechny naše aktuální dekory, ale pokud máte zájem o něco mimořádného, doporučila bych Vám našeho partnera - Por-Art Studio“, říká milý hlas ve sluchátku. Na otázku, o co běží, hlas v telefonu pokračuje. „Studio má v pražském  showroomu náš kompletní sortiment v bílém provedení a dekory navrhuje na míru“. To zní zajímavě a tak ani neodkládám telefon a rovnou vytáčím číslo Por-Art Studia.

Zároveň si je vyhledám na internetu, kde čtu „Por - Art Studio
je designovým studiem, ve kterém Navrhujeme jedinečné
dekory porcelánových servisů pro všechny typy interiérů -
domy, byty, firmy, restaurace, hotely... Dekory jsou ručně
aplikovány na kvalitní, tradiční, český porcelán společnosti
Thun 1794 a.s. Společně s naším partnerem tak vytváříme
originální spojení osobitého designu, vysoké kvality a
dlouholeté tradice.“ To už hovořím s paní na telefonu „…
kdy že bychom se mohly sejít? Zítra v deset? Tak fajn.
Kolik? Březinova 13, Praha 8? Budu tam, také se těším.“

Servis s vlastním příběhem


Na webových stránkách jsem právě ve složce – dekory.  Tam nacházím komentáře klientů k jejich novému porcelánu. To, co mě na tom opravdu baví je, že každý servis má svůj příběh. Jako třeba:

HENRI MATISSE


"Když jsme stavěli náš dům, měli jsme od architektky návrh na graffiti s motivem inspirovaným Hanri Matissem. Tento skvělý nápad se nakonec nepodařilo zrealizovat. Tedy až do doby, než nám
v Por - Art Studiu aplikovali návrh na jídelní servis.  A to dokonce ve dvou variantách – pro běžné
i slavnostní stolování. "Č" – prostě proto, že jsme Čermákovi."

TRÁVA

„Máme doma hrnek se zelenou trávou, který máme všichni rádi,
ale nic jiného k němu nemáme“, bylo zadání manželů Bláhových
k jejich novému servisu. „B“ tedy jako Bláhovi a „kvak“ – Kateřina, Vladimír, Adam, Kateřina (ml.) se velmi vtipně hodí k motivu.

Začínám přemýšlet, jaký příběh bude ten můj.

 

 


Hluboko pod zemí

Studio se nachází v části Karlína, která je již celá zrekonstruovaná
po povodních. Široko daleko je mnoho ateliéru a showroomů,
které se zabývají výhradně designem. Do Por-Artu se jde po
schodech dolů, až pod úroveň ulice a cesta je docela napínavá.
Do poslední chvíle nevíte, kde se vlastně ocitnete. Prostory však
působí velmi příjemně. Rychle se tu cítím dobře. V největší
místnosti je prostřený obrovský stůl do „téčka“ a na něm skutečně
vše, co v současné době Thun nabízí. Beru do rukou jeden
talíř
za druhým „Klidně si je poskládejte podle Vaší představy, u nás nejste limitována ani množstvím jednotlivých kusů ani typem servisu, všechny lze mezi sebou kombinovat dle libosti“, říká na úvod majitelka Studia Monika Čermínová a boří tím obecně zaběhnutá pravidla o přísných počtech jídelních, kávových či čajových souprav, které se nejčastěji skládají ze šesti kusů od každého a víc ani ťuk. Pouštím se do sestavování vlastního servisu. Vybírat lze z hladkých, zcela jednoduchých kusů porcelánu až po ty ozdobné a různě zaoblené. Výběr mi zabírá více času, než jsem předpokládala, ale nikdo mi nefuní na záda a nervózně nepoklepává nohou, takže jsem v klidu.

Příběh pro můj nový servis

Když po více než hodině spokojeně vydechnu „hotovo“, nastává další fáze. S paní majitelkou se pustíme do toho, jak bych si tak svůj dekor představovala a já začínám svůj příběh „ Jmenuji se Vanda Vávrová, rozená Vokounová, bydlím ve Vraném nad Vltavou, sídlo naší firmy je na Vinohradech, chalupu máme ve Vranovicích a naším čtyřnohým miláčkem je maďarská krátkosrstá vižla Viktor. Myslím, že na mém servisu by nemělo chybět písmeno „V“, co říkáte?“ Paní Čermínová jen souhlasně přikyvuje a tak pokračuji. „Kuchyň máme šedohnědou, tak bych asi nejraději tyhle barvy.“

 

Když hovořím o barvách, přinese majitelka studia talíře
se vzorky „Vyberte si, ať máme jistotu, že se trefíme přesně.“ Tak to by také bylo, jsem spokojená.  „Ještě mě napadá,“ ptá se paní majitelka, „jestli budete chtít
ve stejném dekoru
i psí misky?“. „No rozhodně.“ Viktor je manželův miláček,
tohle bude jednoznačně argument, až mu budu předkládat fakturu.

Když se loučíme, dostávám ještě poslední informaci „Zhruba do týdne Vám pošleme mailem návrh Vašeho dekoru přímo na porcelánu, který jste si u nás vybrala, ať získáte konečnou představu o tom, jak bude Váš servis vypadat. 
Až si ho odsouhlasíme, připravíme podklady pro litografii, přesněji řečeno pro obtisky – nelekejte se toho ošklivého slova, používám ho především proto, že zcela přesně vystihuje, jak se dekor na porcelán aplikuje,“ vysvětluje paní majitelka. Mám zvídavou otázku,“nemohla bych být u toho?“, a jsem nadšená, když odpověď zní „Ano“.

Cesta do Klášterce, aneb budu dekoratérkou?


Všechno běží jako po drátku. Mám doladěný dekor, mám ujasněné barvy, mám manžela, kterého nápad nadchnul, jak jsem tušila, především kvůli misce pro vižlu, a jsme na cestě do Klášterce nad Ohří, kde se bude náš servis dekorovat. V továrně nás osobně přivítá pan ředitel a procházíme oddělením dekorace. Míjíme vypalovací pece a tak se mimo jiné dozvídám, že se u Thunu používají dvě technologie pro aplikaci dekoru. Jednak jde o tzv. vtavné dekory, které se aplikují pod glazuru a taví se při teplotě cca 1250 stupňů. Druhá varianta je aplikace dekoru na glazuru a tavící teplota je pak o něco nižší cca 850 stupňů. Která se používá na co? „Pod glazuru doporučujeme aplikovat ty dekory, které jsou na porcelánu např. do hotelů, či restaurací, kde se nádobí mnohem častěji myje. Ale i u dekorů aplikovaných na glazuru garantujeme přes více než 5000 umytí. Takže Vám rozhodně nějaký ten pátek vydrží,“ usmívá se pan ředitel.

To už stojíme u přepravky, kde je můj bílý porcelán a na stole
nad ní sedí paní obklopena mými „obtisky
s véčky“.
Paní Čermínová si připravuje fotoaparát a
dokumentuje, jak šikovné ruce dekoratérky proměňují
můj doposavad bílý porcelán na něco, co nikdo jiný mít nebude.
Trochu mě rozčilují žluté okraje okolo dekoru, ale v zápětí se
dozvídám, že to
je pouze vosk, který se v peci vypálí a nebude
po něm ani stopy. „Tak a je to, zítra půjde Vaše zakázka do pece
a do týdne ji máte k vyzvednutí v Por – Art Studiu“, loučí se s námi pan ředitel. Tenhle výlet má pro mě skutečně velkou cenu.
Je to úplně jiné, když vidíte na vlastní oči, jak servis vzniká. Jde o ruční práci, každý kus musí projít zručnýma rukama, které ho promění v něco unikátního. Hodnota servisu tím stoupá a to jistě nejen v mých očích.

Když už jsme na odchodu, všimnu si, jak jedna z dekoratérek maluje ručně zelenou linku na podšálky. „Můžu se podívat?“, ptám se „a nechcete si to raději zkusit?“, slyším otázku paní Čermínové za svými zády?, „To by šlo? No tak jo“, hrnu se ke stolečku.“ Velmi milá dáma se zvedá a dává mi štětec do pravé ruky. „Jsem levák, potřebovala bych ho do levé“, komplikuji situaci. Obrátit se totiž musí vše. Držák, kde je upevněn podšálek, podpěra, na kterou si musím položit ruku, aby se mi neklepala, i když v mém případě je to skoro jedno a nakonec i židle.

Usedám, v levé ruce držím pero, pravou rukou točím odspodu držákem, aby se mi otáčel podšálek, namáčím štětec ve zlatě a přikládám k talířku. „Má to být linka nebo stačí vlnka?“, ptám se, ale odpověď už znám. Budu dekoratérkou vlnek. Dámy kolem se usmívají, jedna dokonce navrhuje, že si mohu talířek nechat vypálit a odnést domů. S díky odmítám. Loučíme se, jedeme domů.

Mám to v kapse

Za týden sedíme v Por – Artu a prohlížíme nový servis s dekorem na míru, přesně jak jsem se přede dvěma měsíci dočetla na jejich stránkách. Dostávám zdokumentovaný vznik a vývoj porcelánu v podobě fotografií, které jsme s paní Čermínovou pořídily v Klášterci. Jedna z fotek dokonce zachycuje mě coby dekoratérku a můj velký zážitek s linkou – vlnkou. Jdeme účtovat.  Servis, který je ve finál tvořen 132 kusy porcelánu vypadá takto:

Za tento maxi servis, který se mi možná ani nevejde do mé poměrně prostorné kuchyně, nakonec nechávám v Por – Art Studiu

56.000,- Kč.

Cena se skládá:

z ceny porcelánu včetně dekoru a jeho aplikace 36.000,- Kč,

návrhu a rozpracování
mého dekoru na jednotlivé kusy servisu 10.000,- Kč,


a vytvoření podkladů pro výrobu dekoru rovněž ve výši 10.000,-Kč.

 

 

 

 

 

 

 

Máme doma kvalitní, tradiční český porcelán s dekorem, který má pro nás skutečnou hodnotu. Nevadí mu myčka ani mikrovlnka ani hrubší zacházení mých malých dětí či vižly. U snídaně se už nedohadujeme. Tedy, když se zrovna venku nečekaně nezmění počasí a já neprohlásím „Potřebuji nové boty“.